1918 - 1939

Období první ČSR (1918 - 1939)

Druhou etapu existence zemědělské školy na Těšínsku otevírá říjen 1918 a vznik Československé republiky. Je to velmi těžké období hlavně pro oblast Těšínska, kde dochází k tvrdým národnostním střetům mezi třemi národnostními skupinami a to Čechy, Němci a Poláky. Pro samotnou zemědělskou školu je to období úpadku a boje o vlastní existenci.
Se vznikem samostatné Československé republiky pokračovala v činnosti německá slezská rolnická škola v loveckém zámečku v Chotěbuzi u Českého Těšína, ale již od roku 1912 jí byl zastaven přísun potřebných financí, který se neobnovil ani se vznikem nové republiky. Naopak 5. října 1920, výnosem číslo 24808 byla zrušena. Rolníkům měl být poskytnut lacinější způsob vzdělávání. Slezská rolnická škola ukončila svoji činnost 3. 10. 1921.
Na místě tohoto německého ústavu byla ihned zřízena ”Zimní hospodářská škola v Chotěbuzi”, která po bývalém ústavu nabyla veškerý školní a hospodářský inventář. Zde započalo vyučování 7. listopadu 1921 a trvalo pouze dva školní roky. Žáků ubylo a Zemská správní komise pro Slezsko v Opavě se rozhodla ústav přeložit do Českého Těšína. Hlavním důvodem bylo, že zdejší rolník nemůže platit, i když jen šest měsíců, poplatky za internát. Ty činily 220 až 240 Kč měsíčně. Z těchto důvodů byla zemědělská škola téměř po padesáti letech přemístěna do činžovních domů v Českém Těšíně na Ostravské ulici, číslo popisné 3. - 5.. Zde vyučování začalo 1. listopadu 1923 ve třech bytech adaptovaných pro potřeby výuky. Ve zcela nevyhovujícím provizoriu se vyučovalo až do 6. listopadu 1932, kdy byla škole předána nová budova na Frýdecké ulici, číslo popisné 34, kde sídlila až do roku 1939, kdy byla uzavřena.
Na dokreslení celé historie zemědělského školství na Těšínsku je potřebné dodat, že hitlerovští okupanti zřídili v roce 1941 v Chotěbuzi německou zemědělskou školu, která se však nedočkala ani konce války, jelikož v roce 1944 byla zřizovatelem zrušena z důvodů malého počtu žáků. Ani není známo, kolik žáků ji absolvovalo.
Prvním ředitelem po vzniku samostatné Československé republiky byl již dříve úřadující František Krieshofer z Táborska, který byl ředitelem Slezské rolnické školy v Chotěbuzi v letech 1896 - 1921. Jeho nástupcem byl Josef Nakládal, který vedl již zemědělskou školu v Českém Těšíně v letech 1921 - 1932 a po jeho odchodu se stal ředitelem až do roku 1939 Roman Malec.
K doplnění historie zemědělské školy během první Československé republiky patří ještě skutečnost, že od roku 1924 škola neměla ani vlastní hospodářství. Bývalý inventář školního hospodářství převzaly z větší části státní statky a zbytek byl rozprodán okolním rolníkům. Za 18 let meziválečného období ukončilo zemědělskou školu v Českém Těšíně 228 absolventů.
Charakteristiku zemědělské školy v meziválečném období ovlivnilo mnoho důležitých faktorů. První z nich, který pro mnohé znamenal velké zadostiučinění, byl vznik samostatné Československé republiky. Tento faktor, který byl obyvatelstvem přijímán velmi radostně, znamenal z hlediska makroekonomického tvrdou rozpočtovou politiku, která bezprostředně zasáhla zemědělskou školu v Chotěbuzi a také později v Českém Těšíně. Pokud k této neradostné finanční situaci přidáme ještě nedořešené národnostní spory, které ve své podstatě vyvrcholily rozdělením Těšína na českou a polskou část a také přítomnost početné skupiny Němců, byla tato oblast z pohledu státních úředníků nezajímavá, a proto věnovali mnohem více pozornosti nově otevřené zemědělské škole v Opavě.
Škola byla stále dvouletá, vyučování bylo dvojjazyčné česko - polské. Avšak od roku 1935 bylo upuštěno od dvojjazyčného vyučování a byly otevírány samostatné polské třídy.