1872 - 1918

Období C. a K. Rakouska - Uherska (1872-1918)

Přechod od feudálního ke kapitalistickému způsobu řízení ekonomiky C. a K. Rakousko - Uherského hospodářství se také projevil v rozvoji speciálních zemědělských oborů a věd. Tato konjunktura zemědělské a potravinářské výroby si nutně vyžadovala dobře připravené odborníky a úředníky nově vzniklých velkostatků, a tak se stala podnětem pro ředitele tehdejších arciknížecích statků na Těšínsku Matěje Kasperlika z Teschenfeldu, zemského poslance, k podání návrhu na založení rolnické školy. Tento návrh byl podán na zasedání slezského zemského sněmu v Opavě dne 13. března 1864. Sněm jeho návrh schválil a povolil zřizovací příspěvek ve výši 2000 zlatých a pravidelný roční příspěvek 3000 zlatých.
Teprve v roce 1871 dostalo zřízení rolnické školy pro východní Slezsko, jak tenkrát Těšínské Slezsko nazývali, určité formy tím, že byl v tomto roce přijat do výboru C. a K. rakousko-slezské hospodářsko-lesnické společnosti v Opavě nový návrh inspektora arciknížecích statků rytíře Rudolfa Walcher - Uysdala na zřízení školy a ihned byl zvolen tříčlenný výbor pro jeho uskutečnění. Byli v něm mimo Walchera ještě statkář baron Spens - Boden a arciknížecí správce Franz Obratschay.
Arcikníže Albrecht Rakouský pronajal od 1. srpna 1872 lovecký zámeček v Chotěbuzi u Českého Těšína (dříve Těšína) za roční nájemné 1200 zlatých a půjčil společnosti na adaptaci zámku pro školní účely 8000 zlatých. Zemský sněm dal zakládající příspěvek 2000 zlatých a povolil roční udržovací příspěvek ve výši 10000 zlatých a na počáteční rok 1873 ještě dalších 3000 zlatých.
Vyučování na rolnické škole bylo zahájeno 13. října 1872 s dvanácti žáky. 8. října 1874 byla škola ”pozemštěna” a název rolnická škola pozměněn na slezskou rolnickou školu (Schlesische Landes Ackkerbauschule zu Kotzobendz bei Teschen). V této podobě trvala škola až do 3. 10. 1921. kdy ukončila svoji činnost.
Prvním ředitelem školy byl František Staudacher, rodák z Würtenberska (1871 - 1892), dále pak Vincenc Novotný (1892 - 1896), rodák z Bezděkova u Pardubic a do roku 1921 František Krieshofer z Tábora.
Charakteristiku rolnické a později slezské rolnické školy je možné začít pomocí náborovacího provolání slezským rolníkům, které uvádí vzorné zařízení školy, nedaleký pivovar, dílnu na zpracování lnu, lihovar, olejárnu, americký umělý mlýn, v okolí školy pak dvory a lesy. Toto provolání dostatečně naznačuje, jaký charakter měla tehdejší rolnická škola, která byla dvouletá a přijímáni byli žáci šestnáctiletí s dobrým prospěchem, tělesně zdatní. V průběhu trvání školy byla vyučovacím jazykem němčina, ačkoli podle samotných školních statistik posluchačů německé národnosti nebyla ani polovina. Během 49 let svého trvání opustilo její lavice celkem 1931 absolventů, vyhledávaných nejen ve Slezsku, ale i v Haliči a Uhrách.